Hry s předměty denní potřeby, aneb hračky netřeba

11.10.2016

Rozhodně nechci nikoho odrazovat od koupi hraček, her i jiných předmětů tvořených přímo pro děti. Všichni známe ty zářící dětské oči, když pod balícím papírem vykoukne oblíbená panenka, auto či knížka. V dnešní záplavě krásných hraček a knížek je opravdu radost vybírat věci, po kterých víme, že naše děti touží. 


Psát ale chci také o tom, že děti se umí výborně bavit i s věcmi, které prvotně ke hře určeny nejsou. Vlastně, kdyby na celkém světě neexistovala jedniná hračka, děti by si hrály s tím, co by potkaly a společně by věci upravovaly tak, aby plnily úlohy v jejich hrách. Ráda pozoruji své tři děti při hře a nestíhám se divit, jak neskutečně bohatá je dětská fantazie. Do her s něčím a na něco zapojí plastová, dřevěná i papírová auta, cetky, šátky, panenky, oblečení, vařečky, obouvací lžíci, ruličku od kuchyňské role, šroub i kladívko. Každý předmět může být na výslunní dětského zájmu. Specialista na fascinaci předměty je můj syn. Nedávno třeba přinesl z procházky zrezivělý pant, celé odpoledne se jím zabýval, pant byl chvíli letadlo, chvíli pták. Ve vytržení ho uvádí i různé cetky, které najde na výpravách po bytech známých a příbuzných. Několik dní trávil se soškou čuracího panáčka (manneken pis), poslední dny se nadchl do malé Eiffelovky, kterou si před dvaceti lety přivezla moje babička z Paříže. Když hledáme vocílku na broušení nožů, určitě je někde mezi hračkami. Ač propaguji stylové hračky z kvalitních materiálů, myslím si upřímně, že děti moc hraček nepotřebují. Možná jsme je od mala naučili stále něco chtít, stejně tak, jako stále po něčem toužíme my dospělí. Pojdˇme se jako rodiče sami pousmát, kolikrát jsme dětem koupili úplatek za naši vytíženost, za málo času na společné hraní, nebo za bolest u zubaře. Nemá to být kritický hlas, má to být chvilka k zamyšlení, zda-li stejně tak jako my i děti nepotřebují mnohem méně věcí k životu a spokojené hře.